Počet přístupů : 198046

Pozor, otevřeno v novém okně. PDFTiskEmail

Sobota, 03 duben 2010 19:17

Týden na Severu, 23.3.2010, strana: 1, autor: PR

Samoživitelky v Česku nemají právě na růžích ustláno. Na to, že výživné od otců jejich dětí bývá často víc než symbolické, se poukazuje již dlouho.  Zdejší soudy, které jeho výši určují, totiž nejsou vázány žádným předpisem, na jehož základě by mohly rozhodovat o výši alimentů. Proto velké množství žen dostává na výchovu dítěte od svých bývalých partnerů měsíčně částky ve výši třeba jen několika stokorun.

O tom, že by se taková praxe měla změnit, se začíná mluvit čím dál více. „Rozhodně je to fenomén, jaký si měl pozornost zákonodárců zasloužit už dávno, protože se dotýká těch nejzákladnějších práv a potřeb dětí. Z advokátní praxe vím, s jakými problémy se takové rodiny potýkají. Pro děti je samo o sobě hendikepem už jenom to, že vyrůstají v neúplné rodině a ekonomické potíže takové dítě ještě více znevýhodňují,“ říká mohelnický advokát a poslanec za ČSSD Pavel Němec.

Ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová před několika dny přišla s návrhem pravidel pro soudy a instituce, podle nichž by mohly  stanovovat výši alimentů. Ty by se mohly pohybovat v závislosti na věku dítěte od devíti až po čtyřiadvacet procent z čistého platu rodiče, který nemá dítě v péči. „Současná situace je skutečně hodně paradoxní, nejde se smířit s tím, že podnikatel – otec dítěte – jezdí v luxusním autě a přitom na své dítě platí třeba symbolickou tisícikorunu. A takové případy nejsou ojedinělé, jak by se snad mohlo zdát,“ tvrdí Němec. „Zavedení tabulek pro určování výše alimentů samozřejmě podpořím, stejně jako každý rozumný návrh podporující sociální stabilizaci životní situace rodin,“ ujišťuje sociálnědemokratický poslanec.

Česká praxe rozhodování o vý¬živném je v regionu vyspělé Evropy výjimkou a přesto, že se o tomto problému mluví již delší čas, zatím jej nikdo skutečně neřešil. Jde přitom o velmi závažnou otázku, která má dopad na životy mnoha dětí i rodin, v nichž žijí. Situaci často komplikuje fakt, že se některé matky bojí požádat o zvýšení výživného z osobních a psychologických důvodů. I kdyby totiž soud jejich oprávněným požadavkům vyhověl, vystavují se riziku, že se jim bývalý partner bude mstít. Proto se zejména matky samoživitelky často pod nátlakem smíří s víceméně symbolickým výživným na své dítě a úřady tomu mlčky přihlížejí.

„Dokonce i těmto negativním situacím by zavedení tabulek určujících výši alimentů předcházelo. Podobné opatření zavedli, pokud vím, například v Rakousku a jsou s ním dobré zkušenosti,“ dodává poslanec. „Nejde v tuto chvíli odhadnout, kolika rodinám by tato změna pomohla, ale jistě jde o tisíce, ale možná dokonce desetitisíce rodin,“ odhaduje Pavel Němec.